Mluvnické kategorie

1.        (1) Ještě v polovině 19. století bylo hlavní úklidovou pomůckou koště. Na sklonku století se sice objevily první úklidové stroje poháněné motorem, příliš účinné však nebyly. Nečistoty totiž nenasávaly, ale jen odfoukávaly. 
     Za vynálezce vysavače je považován Hubert Booth. Výsledkem jeho experimentů bylo koňmi tažené zařízení o velikosti drožky, které sestrojil a roku 1901 si nechal patentovat. Boothův vysávací kočár zastavil před domem, pracovník firmy nastartoval spalovací motor zabudovaný ve stroji a poté pomocí dlouhé hadice vysál prach z domácnosti. I přes rámus při vysávání, na nějž si mnozí Londýňané stěžovali, byl o Boothovy úklidové služby zájem. Demonstrace jeho vysavače dokonce proběhla i před královskou rodinou.
     (2) Dalším průkopníkem v dějinách moderního vysávání byl školník James Spangler. Coby astmatik se při úklidu neustále potýkal s problémy zapříčiněnými zvířeným prachem. Roku 1907 konečně objevil řešení: vynalezl první přenosný vysavač. Patent na tento převratný vynález o rok později prodal Williamu Hooverovi, zakladateli americké firmy vyrábějící domácí spotřebiče.
     Za pár let pronikly přenosné vysavače i do Evropy, a to když se na trhu objevil na svou dobu obdivuhodně lehký model LUX 1, který vyrobila společnost Electrolux. Pro vysavač se rázem vžil název lux a od té doby se už nevysává, ale luxuje.

Které z následujících tvrzení o zájmenu tučně vyznačeném ve výchozím textu je pravdivé?

• Toto zájmeno je v textu užito v množném čísle a odkazuje ke slovu drožky.

• Toto zájmeno je v textu užito v množném čísle a odkazuje ke slovu zařízení.

• Toto zájmeno je v textu užito v jednotném čísle a odkazuje ke slovu drožky.

• Toto zájmeno je v textu užito v jednotném čísle a odkazuje ke slovu zařízení.

(1) Na jihozápadě Slovinska se nachází Predjamský hrad, největší jeskynní hrad na světě. Pojmenován byl podle své polohy: slovinské slovo jamaoznačuje jeskyni, jde tedy doslova o hrad před jeskyní. Unikátní památka, jejíž zadní část je vytesána do skalního masivu, totiž stojí hned u vstupu do rozsáhlého jeskynního komplexu.
     První písemná zmínka o Predjamském hradu pochází ze středověku, konkrétně z roku 1274. Po staletí hrad poskytoval bezpečné útočiště. Kvůli své poloze byl takřka nedobytný, navíc v jeskyních pod ním se nacházely tajné chodby, jimiž bylo možné dostat se do blízkého města a přinést odtud na hrad zásoby potravin. Díky tomu obyvatelé hradu při obléhání netrpěli hlady. Někteří dobyvatelé sice zkoušeli otrávit říčku Lokvu a tím hrad odříznout od životně důležité vody, na Predjamské ale nevyzráli. Ve vlhkých jeskyních totiž bylo vody dost.
     (2) V 15. století našel na hradě azyl loupeživý rytíř Erasmus. Záhy začali sídlo obléhat vojáci, zločinec si byl ale natolik jistý nedobytností hradu, že se jim nepokrytě vysmíval: například jim po sluhovi posílal čerstvé jídlo. Hrad se tehdy podařilo dobýt po více než ročním obléhání, ale údajně jen kvůli lidské chamtivosti. Vojáci prý podplatili sluhu, aby jim prozradil, jak do hradu proniknout. Erasma každopádně stihl spravedlivý trest.
     (3) Na přelomu 16. a 17. století bylo majestátní sídlo přestavěno. Původní stavba nenávratně zmizela za novými zdmi a Predjamský hrad získal svou současnou podobu. Během své existence vystřídal několik majitelů ze šlechtických rodů, po skončení druhé světové války přešel do vlastnictví státu.
     Tuzemské i zahraniční turisty dnes láká prohlídka vstupní věže či zdejšího muzea, poodhalujícího kouzlo středověku. Vyhledávané jsou také exkurze do krápníkové jeskyně, která se rozkládá přímo pod hradem. Úsek jeskynního komplexu přístupný veřejnosti je dlouhý 700 metrů.

 

Vypište ze třetí části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita ve 4. pádě.

Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.

(1) Když se mluví o přístrojích, které změnily svět, málokdo z vás si vzpomene na ledničku. Přitom jde zcela nepochybně o převratný vynález.
     (2) Toho, že v chladu zůstávají potraviny déle čerstvé, si lidé všimli už dávno. K jejich chlazení zprvu používali led, to ale bylo při vyšších venkovních teplotách problematické. První efektivnější chladicí systém navrhl v roce 1805 Oliver Evans, ledničku však tento vynálezce nesestrojil. V polovině 19. století zkonstruoval James Harrison přístroj na výrobu ledu, jenž se záhy uplatnil v pivovarnictví či v továrnách vyrábějících masné výrobky.
     (3) První domácí ledničky poháněné motorem vznikly až roku 1911 a oproti těm dnešním byly dost neskladné: motor byl umístěn ve sklepě, zatímco chladicí skříň v kuchyni. Taková lednička navíc stála tisíc dolarů, což byl dvojnásobek průměrné ceny, za kterou se tehdy prodávalo auto. Poměr mezi cenou a užitnou hodnotou tedy zprvu nebyl optimální.
     (4) V následujících letech se zařízení zdokonalovala, např. původní jedovatá chladiva byla nahrazena látkami pro člověka méně nebezpečnými. Na konci 30. let už mělo ledničku přibližně 60 % amerických domácností. Dnes je lednička v každé domácnosti, a proto už nemusíte nakupovat jídlo každý den.

 

 

V souvětí podtrženém ve výchozím textu jsou užita slovesa zdokonalovat a nahradit. Které z následujících tvrzení o těchto slovesech je pravdivé?

• Obě tato slovesa jsou užita v množném čísle.

• Obě tato slovesa jsou užita v jednotném čísle.

• Sloveso zdokonalovat je užito v množném čísle, u slovesa nahradit nelze jednoznačně určit, ve kterém čísle je užito.

• Sloveso nahradit je užito v množném čísle, u slovesa zdokonalovat nelze

  jednoznačně určit, ve kterém čísle je užito.

Přiřaďte k následujícímu souvětí příslušné tvrzení z nabídky A–E.

Vyčisti ten koberec, hlavně z něj nějak dostaň tu skvrnu.

• V souvětí je dokonavé pouze první sloveso, užito je v rozkazovacím způsobu.

• V souvětí je dokonavé pouze druhé sloveso, užito je v oznamovacím způsobu.

• V souvětí jsou obě slovesa dokonavá, obě jsou užita v rozkazovacím způsobu.

• V souvětí jsou obě slovesa dokonavá, obě jsou užita v oznamovacím způsobu.

• V souvětí jsou obě slovesa dokonavá, v rozkazovacím způsobu je užito pouze to první.

(1) Mont-Saint-Michel, skalnatý výběžek v zátoce na jihozápadě Normandie¹, patří k nejnavštěvovanějším místům Francie. Tento přírodní a historický unikát, zapsaný na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, má totiž turistům co nabídnout. 
   (2) Za odlivu můžete k obdivuhodnému klášternímu komplexu na vrcholu výběžku dojít po písčině. Procházka je to ovšem celkem nebezpečná – příliv zde dokáže být dost rychlý, navíc hladina moře někdy stoupne až o 15 metrů. Při přílivu voda zcela zaplaví zátoku
a ze skály se stane ostrov, na nějž se z pevniny dostanete pouze po mostě. 
   (3) Skalnatému výběžku se kdysi dávno říkalo Hrobová hora, snad kvůli keltskému pohřebišti, které zde údajně bývalo. Současný název přímo odkazuje k archandělu Michaelovi, vůdci nebeských vojáků a přemožiteli ďábla. Archanděl se měl v roce 708 zjevit biskupu Aubertovi a přikázat mu, aby na Hrobové hoře vybudoval kapli. Ať už to bylo jakkoli, biskup tam skutečně nechal kapli postavit. Mezi lidmi dodnes kolují historky, že mu při stavbě pomohly zázraky, třeba že obrys základů prý vyznačila ranní rosa. Po dokončení kaple bylo místo přejmenováno a Mont-Saint-Michel se záhy stal vyhledávaným poutním místem. 
   (4) V 10. století se zde začalo budovat opatství, v roce 1020 byla zahájena stavba opatského chrámu. Na prudkých svazích však práce postupovaly jen zvolna, a tak byl chrám dokončen až v následujícím století. Další architektonický klenot, gotický klášter nazvaný La Merveille (Zázrak), nechal na skále postavit král Filip II. poté, co v roce 1203 část opatského chrámu vyhořela.
   Tiché modlitby mnichů byly za Francouzské revoluce vystřídány žalostnými vzdechy vězňů. Když bylo v roce 1863 vězení zrušeno, byl celý areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 1922 byly v opatském chrámu obnoveny křesťanské bohoslužby a pravidelné mše se v něm slouží dodnes.

¹region nacházející se v severozápadní Francii

Které z následujících tvrzení o druhé části výchozího textu je pravdivé?

• Vyskytuje se zde pouze jedno sloveso užité v 2. osobě čísla množného způsobu rozkazovacího.

• Vyskytuje se zde pouze jedno sloveso užité v 2. osobě čísla množného způsobu oznamovacího.

• Vyskytují se zde celkem dvě slovesa užitá v 2. osobě čísla množného způsobu rozkazovacího.

• Vyskytují se zde celkem dvě slovesa užitá v 2. osobě čísla množného způsobu oznamovacího.

Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje sloveso dokonavé?

• jako dítě pásl ovce

• následně se vlasy sušily

• metoda spočívala v tom

• že se prameny vlasů navlhčily

Věta obsahuje sloveso užité v trpném rodě a oznamovacím způsobu.

• Dnes už bych nejspíš hlasoval jinak.

• Nakonec by byl donucen ke spolupráci.

• Zabývejme se konečně zásadním problémem.

• Výsledky byly hned ráno zveřejněny na internetu.

• Nejspíš jste si vůbec neuvědomili závažnost situace.

Přiřaďte k následujícímu tvrzení odpovídající větu z nabídky A–F.

Věta obsahuje sloveso užité v činném rodě a oznamovacím způsobu.

• Dnes už bych nejspíš hlasoval jinak.

• Nakonec by byl donucen ke spolupráci.

• Zabývejme se konečně zásadním problémem.

• Výsledky byly hned ráno zveřejněny na internetu.

• Nejspíš jste si vůbec neuvědomili závažnost situace.

Věta obsahuje sloveso užité v trpném rodě a podmiňovacím způsobu.

• Dnes už bych nejspíš hlasoval jinak.

• Nakonec by byl donucen ke spolupráci.

• Zabývejme se konečně zásadním problémem.

• Výsledky byly hned ráno zveřejněny na internetu.

• Nejspíš jste si vůbec neuvědomili závažnost situace.

Věta obsahuje sloveso užité v činném rodě a podmiňovacím způsobu.

• Dnes už bych nejspíš hlasoval jinak.

• Nakonec by byl donucen ke spolupráci.

• Zabývejme se konečně zásadním problémem.

• Výsledky byly hned ráno zveřejněny na internetu.

• Nejspíš jste si vůbec neuvědomili závažnost situace.