Samospráva

Kdo je zřizovatelem středních škol v ČR?

• kraje

• obce

• MŠMT

Answer explanation

Zřizovateli středních škol jsou kraje. Vybírají např. ředitele střední školy. Obce mají na starosti základní a mateřské školy a rovněž vybírají jejich ředitele. Ministerstvo školství má na starosti vysoké školy. Ovšem nevybírá jejich vedení. Je projevem tzv. „akademické svobody“, že si vysoké školy volí svá vedení samy prostřednictvím akademických senátů.

Olomouc nemá v čele starostu, ale primátora, protože

• má více jak 100,000 obyvatel.

• je statutárním městem.

• je krajským městem.

Answer explanation

Hranice 100.000 obyvatel nemá na organizaci města žádný vliv. Statutární města jsou ta, která mají možnost sama sebe rozdělit na městské části nebo obvody. Tuto možnost využilo do r. 2022 pouze 7 z 27 statutárních měst. Po rozdělení mají městské části či obvody své „malé radnice“, které vedou starostové městských částí/obvodů. Např. Brno má svou radnici statutárního města Brna a zároveň 29 městských částí s jejich radnicemi. A zatímco „Velké Brno“ má v čele primátora, městské části mají v čele starosty. Hlavní město Praha má systém podobný, jen má samostatný zákon o hlavním městě Praze (neoznačuje se tedy jako statutární město, byť funguje obdobně). Krajské město je pouze lidový termín označující města, kde sídlí krajské úřady.

Starosty a primátory si v ČR volí:

• Obecní zastupitelstvo

• Rada obce

• Občané v přímé volbě

Answer explanation

Zastupitelstvo je nejdůležitější orgán obce. Od něj se odvozují ostatní samosprávné orgány obce – rada obce nebo starosta/primátor. Zastupitelstvo např. schvaluje rozpočet, územní plán, obecně závazné vyhlášky (např. o nočním klidu, poplatcích za parkování, za psa apod.). Rada obce je volena nepřímo zastupitelstvem. Je tedy odvozeným orgánem od zastupitelstva. Je složena ze zástupců většiny v zastupitelstvu, které říkáme koalice. Hlas každého radního má stejnou váhu, a to včetně starosty/primátora. Rada obce se nevolí v obcích, ve kterých má zastupitelstvo méně než 15 členů. Radu musí mít povinně obce od 10.000 obyvatel, neboť musí mít alespoň 15členné zastupitelstvo. V ČR neexistuje přímá volba starostů. Tu mají např. na Slovensku nebo ve většině spolkových zemí v Rakousku a v Německu. Občané tak volí pouze zastupitele. „Kandidát na starostu/primátora“ je pouze lidové označení zpravidla toho, kdo stojí v čele volební kandidátky.

Jaký je rozdíl mezi uvolněným a neuvolněným zastupitelem?

• Uvolněný zastupitel není v čele žádného odboru obecního úřadu.

• Uvolněný zastupitel se vzdal funkce před koncem mandátu.

• Uvolněný zastupitel pracuje pro obec na plný úvazek.

Answer explanation

Odbory obecního úřadu (magistrátu u statutárních měst) řídí vedoucí odborů, kteří nejsou politiky, ale úředníky (např. stavební odbor, matriku, odbor životního prostředí apod.). Pokud se zastupitel vzdá mandátu, na jeho místo nastupuje náhradník, který skončil ve volbách za ním. Rezignace na funkci je dobrovolný úkon. Zastupitel nemůže být nedobrovolně z funkce uvolněn. Uvolněný zastupitel je dlouhodobě uvolněn tzv. pro výkon veřejné funkce. Pokud je tedy zaměstnán, přeruší se jeho zaměstnanecký poměr po dobu výkonu uvolněné funkce a „chodí na radnici jako do práce“. Naopak neuvolněný zastupitel vykonává svou zastupitelskou funkci vedle svého zaměstnání, a politiku tak dělá „jako volnočasovou aktivitu“.

Jaká je minimální věková hranice pro zvolení starostou/primátorem?

• 18 let

• 26 let

• 40 let

Answer explanation

18 let je věková hranice pro tzv. pasivní volební právo (tj. právo být volen) u voleb do zastupitelstev obcí a krajů. 26 let není žádná věková hranice, která by souvisela s volbami. Od 40 let může být člověk zvolen do Senátu ČR a do funkce prezidenta ČR.

Jak je dlouhé volební období zastupitelů obcí?

• 4 roky jako u poslanců

• 5 let jako u prezidenta

• 6 let jako u senátorů

Answer explanation

4 roky trvá volební období zastupitelů obcí a krajů. 5 let trvá volební období prezidenta a poslanců Evropského parlamentu. 6 let trvá volební období senátorů, přičemž se po dvou letech obmění vždy 1/3 Senátu.

Kolik hlasů má volič v komunálních volbách?

• Pouze jeden pro jednu volební stranu.

• Vždy dva (jeden pro starostu/primátora, druhý pro volební stranu).

• Tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva obce.

Answer explanation

Jeden hlas má volič ve všech ostatních volbách v ČR. Při některých volbách lze uplatnit tzv. preferenční hlasy, kterými volič ovlivňuje pořadí kandidátů jedné kandidátní listiny. V ČR není uzákoněna přímá volba starostů, tudíž se volí pouze do zastupitelstev. Minimální počet zastupitelů v obci je 5, naopak Zastupitelstvo hl. m. Prahy má 65 členů. Ve volbách do obecních zastupitelstev tak mají voliči min. 5 a max. 65 hlasů, podle toho, kde mají trvalý pobyt. Zvláštností komunálních voleb je, že hlasy může volič dávat různým politickým kandidátkám. Má to sloužit tomu, aby voliči měli možnost podpořit konkrétní jména na úkor politických stran. Tento systém se nazývá panašování.

Veškeré volby v ČR se konají

• v pátek 14 - 22h a v sobotu 8 - 14h.

• v sobotu 8 - 20h.

• v sobotu a neděli 8 - 18h.

Answer explanation

Veškeré volby v ČR se opravdu konají v těchto termínech. Mezi páteční 22. hodinou a sobotní 8. hodinou jsou volební místnosti zavřené. Často se volí ve školách, kulturních domech, obecních úřadech. Místnosti nemají žádná speciální bezpečnostní opatření.