Revoluční rok 1848 a situace po něm

Mezi příčiny revolučního roku 1848 můžeme zařadit:

• růst národního sebevědomí a touha po politické svobodě

• sjednocení Německa, Itálie a dalších evropských zemí

• sociální a hospodářskou krizi 40. let

• existenci nových komunikačních technologií

Vypuknutí revoluce ve Francii roku 1848 je spojeno se zákazem tzv. raketového večírku.

• Ano

• Ne

Které události můžeme spojit s revolucí ve Francii v roce 1848?

• zvolení Ludvíka Filipa Orleánského králem

• vyhlášení republiky

• potlačení povstání pařížských dělníků a socialistů

• zvolení Ludvíka Bonaparta prezidentem

Ludvík Bonaparte byl zpočátku prezidentem, po provedení státního převratu však znovuobnovil císařství. Jaké jméno přijal?

O německých zemích před revolučním rokem 1848 můžeme říci:

• Existuje Svatá říše římská, všem zemím vládne habsburský císař.

• Německé země jsou rozdrobeny, silnou zemí se stává Prusko.

• Neobjevují se požadavky na sjednocení nebo přijetí ústavy.

• Pruský král Fridrich Vilém IV. se stává císařem.

Na tzv. celoněmeckém sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem se debatovalo o sjednocení německých zemí ve dvou podobách. Označ, které charakteristiky jim odpovídají.

• Tzv. velkoněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Rakouska.

• Tzv. maloněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.

• Tzv. maloněmecká koncepce = sjednocení bez rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.

• Tzv. velkoněmecká koncepce = sjednocení včetně rakouských a českých Němců s dominantním postavením Pruska.

Celoněmecký sněm ve Frankfurtu nad Mohanem přijal usnesení o sjednocování německých zemí, pruský král Fridrich Vilém IV. se stal německým císařem.

• Ano

• Ne

Jaký italský název používáme v souvislosti se sjednocením italských zemí?

Které události spojujeme s revolučním rokem 1848 v habsburské monarchii?

• jmenování Klemense von Metternicha státním kancléřem

• vydání oktrojované ústavy

• tzv. kroměřížský ústavodárný sněm

• abdikaci Františka Josefa I.

• zrušení roboty a vznik veřejné samosprávy

O situaci v roce 1848 v českých zemích nemůžeme říci:

• Silně se projevují rozpory mezi Čechy a Němci o uspořádání země.

• Na podporu slovanské vzájemnosti byl v Praze uspořádán tzv. Slovanský sjezd.

• Napětí bylo vyřešeno smírem, Windischgrätzovo vojsko nezasáhlo.

• Mezi českými představiteli nejvíce podpory získala panslavistická myšlenka.